Nebezpečná láska - Kateřina Petrusová

21. srpna 2012 v 1:23 | Skullka Nika "Sealand" Elricová |  Okolo knížek
Najít si chlapa, který vás bude milovat. Žít s ním. Založit rodinu, strávit zbytek života… jako staříčci se procházet ruku v ruce po parku a nakonec spolu i zemřít…
Víceméně je tohle sen každé ženy. Jenže láska si nevybírá.
A dost často se může stát, že z romantické idylky se může vyklubat boj o holý život…
A teď nemluvím o obětech domácího násilí, nevěře, rozvodech, nebo prostě jen faktu, že přeberete a skončíte s neuvěřitelným blbcem.

Občas se prostě můžete zamilovat do špatného člověka… do kterého by se neměl zamilovat nikdy nikdo


Za dveřmi vedle postele se ozvalo spláchnutí. Slyšela jsem téct vodu v umyvadle - moje nervozita dosáhla vrcholu. Pak se otočilaklika a do ložnice vešel dospělý muž.
Tedy…
Vypadal jako dospělý muž. Na první pohled. Mohlo mu být nanejvýš třicet. Vysoký, štíhlý, ale ne hubený, tmavé vlasy, tmavé oči, strniště. Na sobě měl džíny a bílé tričko s límečkem, na kterém byl flek od něčeho čokoládového. Zaraženě mě sledoval a já určitě vypadala stejně. Protože i když vypadal naprosto zdravě, v jeho očích bylo něco jinak. Ten pohled byl neuvěřitelně… dětský. Bezelstný, upřímný. Zvědavý. Pořád ještě mi to pořádně nedocházelo, nebyla jsem si jistá, ale skoro to vypadalo, že tohle byl vážně syn, o kterého bych se měla starat. Jen byl tak trochu dospělý. A zároveň nebyl.
"Ahoj," vydechla jsem. Sklopil oči. "Ty jsi Michael?" pokračovala jsem a snažila se znít mile. Rozpačitě přešlápl a pak si rychlým pohybem dřepl. Popadl do velkých rukou papír a oranžovou voskovku, postavil se a natáhl ke mně ruce. Podíval se mi do očí, zeširoka se usmál a zeptal se:
"Umíš nakreslit hasiče?"

Paige Adamsová je ošetřovatelka. A jejím nešvarem je, že na svých pacientech vždycky lpí víc, než je zdrávo. I přes to, že jí to pokaždé skoro zničí. To se stalo i teď, když jí zemřel její poslední svěřenec.
Proto je ráda, když jí její bývalý zaměstnavatel dohodí novou práci, která vypadá naprosto ideálně - významná podnikatelská rodina původem z Itálie, jejichž osmadvacetiletý syn se po autonehodě vrátil psychicky do věku tříletého dítěte. Nikdo jí neumře, tráví čas v luxusním bytě (a v kuchyni se sympatickou hospodyňkou Theresou), plat má nadprůměrný… a navíc, Michael je prostě zlatíčko.

Jenže pak se něco zvrtne. Robert, Mikův starší bratr, je oba nechá odvést do srubu v jednom zapadlém lese, protože Bavettovy prý vydírá konkurence. Zezačátku na tom Paige nepřijde ani nic divného, ani špatného. Jenže když její bývalý přítel policajt prohodí něco o tom, že je to podezřelá rodina, Paige nasadí do hlavy brouka. A najednou to všechno praskne…
…Bavettovi jsou mafiáni.

Co všechno pro Paige bude znamenat fakt, že se do jednoho z nich zamilovala…?

Když Robert zaparkoval světlý sedan pod borovici a vylezl ven, bratr se mu okamžitě pověsil kolem krku. Vehnalo mi to slzy do očí. Než jsem se stihla dojmout ještě víc, tak, aby to na mně bylo poznat, z velkého černého auta vystoupil Johnny a zářivě se na mě usmál:
"Čau krásko! Chyběl jsem ti?"
A bylo po dojetí. "Krásko? Jestlipak o tomhle oslovení ví tvá žena, frajere?" Nemohla jsem si nechat ujít šanci pozlobit ho.
"Ví, posílá tu muffiny!" Převezl mě a byl si toho dobře vědom. Byla jsem si jistá, že muffiny od Sue budou dokonalé.
"Už mlčím," zvedla jsem ruce, jakože se vzdávám. "Mikeu, myslím, že Roberta trochu škrtíš," podotkla jsem, když jsem viděla, jak se starší z bratrů snaží vykroutit z pevného objetí.

Oukej. Tohel byla prostě… zvláštní knížka. Takový prapodivný mix všeho možnýho i nemožnýho, který se navíc nemohl rozhodnout, jestli má být spíš románek, nebo thriller. Fakt se mi tahle recenze píše těžko, protože sama jsem si na ni ještě nedokázala utvořit pořádný názor…

Paige je ošetřovatelka, které právě zemřel svěřenec, starý pan Luca, a hledá si práci. Tu jí záhy nabídne sám pan Russo mladší, když jí řekne, že jeho obchodní partner hledá ošetřovatele pro syna. A tak Paige začne dělat něco mezi asistentkou a chůvou Michaelovi Bavettovi, vystudovanému právníkovi, kterého ale v tuhle chvíli zajímají jenom hasičská auta a Spiderman.

Paige si na novou práci zvyká překvapivě rychle, i přes to, že s Mikeovou matkou si opravdu nerozumí, jediný, kdo se s ní z celého bytu baví, je vlastně jenom kuchařka Theresa, dokonce snáší i Robertovy neuvěřitelně časté změny nálad. Nakonec jí ani nevadí, když musí s Mikem trávit čas v prťavém srubu v North Havenu - kachny, krásná krajinka a klid. Nic jim nechybí. Nic nechybí. Jenže když se pak snaží od svého expřítele Kevina vysondovat, jak pokračuje případ s vydíráním Bavettových, aby už mohla domů, zjistí, že Bavettovi jsou podezřelá rodina.

A nakonec zjistí pravdu o tom, že Bavettovi patří k mafii.¨

A jako na draka… se do toho mafiána zamiluje.

Vajíčka mi přestala chutnat. Až doteď bylo všechno podivně nereálné, jako kdybych to sledovala a poslouchala přes skleněnou tabuli. A teď se sklo vysypalo. A já se zhroutila.

Od téhle knížky… jsem vlastně čekala něco úplně jiného.

Čekala jsem romantiku, samozřejmě. Vždyť se to jmenuje Nebezpečná láska (bože… :'D). Ale tak nějak jsem čekala, že když už tam zabudovali tu mafii a vůbec, že to bude taky o něčem jiném.
Mno.

První polovina knížky je vlastně prakticky celá o tom, jak tráví Paige čas s Mikem (většinu ve srubu). Neříkám, že byla
špatná, ani, že mě nebavila… jenom prostě byla o ničem. O ničem velkém.
Pak je zvrat. Následuje devadesát stránek, u kterých si občas říká, že je snad autorka opsala z nějaké červené knihovny, zase zvrat, a pak už je to o něco "nabitější", nicméně ne moc. Takhle knížka celkově nemá nějak moc děje. Ani zvratů, převratů nebo revolucí.

Takže o ději vám toho vážně moc neřeknu, jinak bych musela hodně spoilerovat.

Paige si hraje s Mikem. Krmí spolu kachny, chodí na procházky. Řeší s ostatními členy rodiny jeho nemoc, nadává si sama sobě, že příliš pustila k tělu dalšího svěřence, a mezitím se občas vyspí se svým expřítelem.
Je fajn to číst. Děsně mě to bavilo. Ale prostě to nebylo ono, nebo respektive… čekala jsem něco jiného.


Co se postav týče, jsou fajn. Michael, Robert, Johnny i Theresa mi byli velmi sympatičtí, ty postavy, které jsem měla nesnášet, jako třeba starou Bavettovou, jsem nesnášela, a zbytek není příliš podstatný, protože se tam vyskytuje jen minimálně. Jediný problém jsem zaznamenala u Paige. Ne, že by to byla vyloženě nesympatická hrdinka - sice jsem se občas plácala dlaní do čela, co to zase sakra dělá, ale to je u mě normální. Spíš jsem jí prostě nějak nerozuměla, protože její povaha je hodně odlišná od té mé. Ale nebyla špatná. A svým způsobem mi přišla mezi všemi hlavními hrdinkami poměrně jedinečná.


Možná to zní, jako kdybych proti té knížce měla bůhví co. Věřte mi, že nemám. Fakt jsem ji hltala, čítávala jsem ji do noci. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Akorát mi prostě na tom celku něco nesedí… prostě když jsem jí dočetla, neměla jsem úplně ten správný pocit. Jestli víte, co myslím.

Nicméně zpátky k tomu, jaká ta knížka vůbec je… je vtipná, to rozhodně. Každou chvíli jsem se chechtala jak blbá. Hlášek je tam spousta. Mike je úžasnej a chvílema jsem si říkala, že na ty svoje stěry musela Paige projít snad nějakým kurzem. :'D
Celkově bych tak nějak řekla, že postavy tuhle knížku drží, protože toho děje tam opravdu moc není.


Napsané je to dobře. Hodně dobře. Ten styl se mi strašně líbil. A je to knížka od české autorky! Bonus navíc! Česká literatura jde většinou úplně mimo mě, jednoduše se mi nelíbí, takže jsem na tuhle knížku byla vážně zvědavá a rozhodně jsem nebyla zklamaná. :)

Co se týče té romantické stránky knihy… no, nejdřív vám radši řeknu, ať tuhle knížku opravdu nedáváte číst dětem, je tam dost sexu. (-> ta část, kdy jsem si občas říkala, že už je toho trochu moc a mohli by už se věnovat něčemu jinému. Díkybohu se to pak většinou stalo.)
Ale jakože dobře, máme tu romantiku. Pěknou, musím říct. Bylo to hezké, milé. :3 Moji romantickou dušičku to uspokojilo, neznechutilo, nebolely mě z toho zuby, a ani jsem nestrádala hladem. Protože Mike. Protože on je strašně skvělej a džentlmen a hodnej a i když je to mafián (nebo právě proto?)… já ho chci domů. ^.^

Ústředním motivem knížky také měla být mafie. Bohužel se mi to moc nezdá. Je fakt, že tam byla... sice Paige trvalo půl knížky, než jí to došlo, ale to by ani tak nevadilo, kdyby tam pak konečně nastala ta mafiánská akce. Kromě toho, že se o tom s Michaelem občas baví a toho, že se Paige musí furt přemisťovat/stěhovat/nechávat se hlídat bodyguardem, tam… prakticky nic není. To mě zamrzelo, protože jsem se na ni fakt těšila. A to s tím uřezáváním prstů… já furt přemýšlím, jestli v tom maj Bavettovi opradu prsty, co myslíte? 8D

Knížka má pěknou obálku. Sice takovou trochu "českou" a nevýraznou, ale pěknou. Možná bych snesla nějaký zajímavější font, ale i tak se na ni kouká hezky. S čím už mám trochu větší problém je zadní strana. Opravdu nemám ráda, když na knížce chybí anotace. A ten úryvek vám navíc skoro nic neřekne… spíše získáte mylný dojem, že knížka sama o sobě je thriller, což není. Nebo alespoň ne celá. A navíc celá ta zadní stránka nepůsobí hezky… ale to jenom tak mimo. :D

Menší problém mám taky s názvem. Přijde mi takový… kýčovitý. Obyčejný. Neoriginální. Původní povídka se jmenovala "Malí kluci vousy nenosí"… a přiznám se, že by se mi zamlouval mnohem víc… nebo přesněji, z toho bych byla vážně moc nadšená, protože mi přijde super! :)

Nějak se mi dneska nedaří rozdělit recenzi na zápory a klady, takže to trochu míchám dohromady, ale pár záporů bych mít mohla.

Přišlo mi, že autorka skvěle znala New Yorkské, a celkově i americké, prostředí. A jak už jsem řekla, ke stylu psaní nemám jedinou výtku. Až na ten fail s tykáním a vykáním.
Vzhledem k tomu, že tohle v Americe neexistuje, zatímco pro nás Čechy je to více než podstatná věc, chápu, že udělat nějak ten přechod od vykání k tykání, který se v překladech řeší všelijak, byl oříšek. Nicméně věta "Nemohli bychom si tykat?" tam prostě podle mě být neměla a rušila mě. (A taky si říkám, na co najímají ty korektory, když tam bylo tolik překlepů… chápu, že autor to všechno sám neohlídá, ale… za co teda ty korektory platěj? :'D)

Pak taky ta thrillerová část… bylo jí tam sice míň, než jsem čekala, ale byla dobrá. Občas mě pěkně zamrazilo a při čtení jsem neustále měla v hladině poměrně vysokou hladinu adrenalinu.

Konec… jsem si zaspoilerovala trošku dopředu. Jen maličko, ale abych se psychicky nezhroutila, bylo to nutné. Ale stejně mi vehnaly určité části slzy do očí. Tak dobře napsané to bylo.

Konec jako takový… no, mě osobně naštval, ale to asi nejsem jediná a on asi i naštvat měl. :'D

Celé to končí poněkud otevřeně a je vidět, že autorka plánuje i druhý díl. Má se jmenovat Nepřítel nepřítele (tak tenhle název se mi naopak líbí hodně) a má vyjít v únoru. Upřímně, těším se na něj. Co jsem tak četla, vypadá to ještě lépe a propracovaněji než první díl. A Robert. Možná to není takovej lamač srdcí jak Michael, ale o to je zajímavější charakter. :)

Hodnocení:
Co říct závěrem… knížka je to bezpochyby dobrá, akorát z ní nejsem tak odvařená jako většina. Líbila se mi a bavila mě číst, má to fajn postavy, romantiku, a i ta část s mafií se nakonec ukázala jako příjemná změna. Nicméně mi to všechno přišlo trochu nedotažené a mafiánské záležitosti odsunuté do pozadí, což mě mrzí. Těším se na další díl, který jich slibuje víc. Určitě bych ji doporučila všem, kdo mají alespoň trochu rádi romantiku. Obávám se, že lidi s byť jen menším odporem by druhou polovinu nepřekousli.
Knížce dávám 8/10, neboli čtyři lebečky. :)



Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Nebezpečná láska
Autor: Kateřina Petrusová
Vydavatel: Fragment (2012)
Počet stran: 376

P.S. Omlouvám se. Sama tady třískám do stolu s tím, jak moc je tahle recenze neprofesionální. Ale bohužel, líp to nešlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rena-chan Rena-chan | Web | 21. srpna 2012 v 14:48 | Reagovat

Jé mafie :3 :3
Teď mě to hrozně láká, postavy vypadají dobře a je tam mafie, ňuňu  :3
Ikdyž já přehnanou romantiku moc nemusím, takže těžko říct...
Ale jestli na ni někde narazím, možná si ji i přečtu :3 (Přece jenom, ta mafie... to je hrozný lákadlo :D)

2 Lillit Lillit | 3. září 2012 v 16:12 | Reagovat

Ale já jsem ty střepy chtěla uklidit a ty si říkala, že to nevadí, že je tam můžu nechat 0_0. Já jsem tohle vůbec netušila, střepy uklízím normálně rukou, takže mi stačilo říct a já bych si to po sobě uklidila :(.

3 Skullka Nika "Sealand" Elricová Skullka Nika "Sealand" Elricová | E-mail | Web | 3. září 2012 v 20:58 | Reagovat

[2]: Ale ne, to není nic proti tobě... nevadilo to... já jsem tě nehonila, když byla noc a ty jsi návštěva a vůbec, a on stejně nebyl čas, protože se pak jelo... Akorát že já se střepů docela bojí, tak jsem pak byla trochu nesvá, když jsem byla nervní ze školy a máma oddalovala jejich úklid. ^^'

4 J.A, Miss Madness J.A, Miss Madness | Web | 14. září 2012 v 18:27 | Reagovat

Umm...Možná se po ní porozhlédnu v knihovně :)

5 plus size vintage dresses plus size vintage dresses | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 10:53 | Reagovat

I don't usually comment on blogs, but I had to on yours. I love the little gravatar dudes! Great post!
http://www.blowdress.org

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.