Černá kronika a já... aneb blbě je mi.

19. srpna 2012 v 23:17 | Skullka Nika "Sealand" Elricová |  Moje kecy
Nudím se.
Mám úkoly, které bych měla dělat.
Ale já je nedělám.
Jsem jak Emily Strange. Utápím se v nudě. Za chvíli se jí vyrovnám.
Jo, a taky kozorožím jak o život.
Je mi blbě.
Přijde mi, že je všechno naprd.
Znáte to, když se sejde hromada malých problémečků a blbůstek, které vás maličko štvou.
A pak se to všechno spojí a vás to začne štvrát hodně.


Za dva týdny končí prázdniny... a začíná škola.
A navíc... střední škola.
Nová.
Bojím se.
Nezvládnu to.
Už je i domluvené, že u nás zrovna ten víkend bude spát Klára, protože kluci budou na Gafě (další věc, kvůli které je mi blbě, já bych tam tak strašně chtěla, a nemůžu...), takže... budu mít třetího v šest ráno ještě nějakou oporu navíc.
Ale stejně se bojím.
Tak strašně moc.
Neudělala jsem skoro nic, co jsem přes prázdniny chtěla.
Ten pokoj se mi asi nikdy nepodaří douklízet.
A táta mě odmítá vzít do tý zatracený Ikey, abych ty věci měla kam dát, protože moje šanony a krabice už se rozpadají.
Protože tu včera byli mladí a bylo to strašně fajn. Váleli jsme se venku na dece ve společnosti piva a Score, pak jsme si šli zaplavat a nakonec jsme se vydali na velkej nákup do dvou supermarketů a následně udělali burgery, jak hovězí, tak kuřecí, a kukuřici. Seděli jsme venku, grilovali a nakonec to zakončili Simpsony... taková úžasná pohoda...
A jak jsem se dneska ráno probudila, oni se najedli a rozloučili, zase mi to přišlo strašně líto.
Protože nemám ráda svoje rodiče, kteří na mě furt něco vidí. Mám poslední dobou pocit, že neumí nic jiného, než mě kritizovat, něco mi vyčítat a vůbec.
Protože bude Homestuck sraz. A protože jsem tak chtěla spolu s Lillit jít stalkovat. Ale nemůžu, protože se budu užírat nudou na chalupě (snad alespoň s Chachamaru...).
A protože bych tam stejně nemohla.
Protože jsem přece malá a blbá a nesvéprávná a nemůžu se svobodně rozhodovat.
Protože bych potřebovala ještě koupit pár věcí a jsem bez peněz.
Protože jsem týden nečetla Homestuck.
Už měsíc nekoukala na Naruta.
Protože si připadám jako debil a je mi se sebe samy blbě.
...
...
Dneska jsem se šla uklidnit do Dobrovskýho. A zarazilo mě, že už jsem tam asi dlouho nebyla.
Protože to tam přestavěli.
Šoklo mě to.
Vyměnili zářivky.
Zatímco doteď by člověk mohl s přimhouřený očkem tvrdit, že to světlo vypadá jako denní, teď je to tam strašně světlé a strašně bílé.
A přestavěné.
Pravděpodobně tak, aby se co nejefektivněji využili prostor.
Spousta menších stojanů uprostřed místo těch několika velkých polic.
Takže už je tam místo akorát na to, aby tam člověk prošel.
Je to strašně ošklivé. Neosobní. A vypadá to jako všechny ostatní knihkupectví v republice.
Mívala jsem tam svoji cestičku.
Obkroužit oba stojany s novinkami, vzít to přes beletrii, sci-fi a fantasy, při té příležitosti nakouknout na mangy, a pak pokračovat až úplně dozadu... projít knížkama s Mašinkou Tomášem a do úplně posledního regálu, k young adult.
Bylo to tak krásně zašité.
Když jsem byla smutná, stačilo si jenom sednout na tu zelenou Ikea židličku a teď to kolem pozorvat.
Hypnotizovat ty stohy a stohy knih.
Krásně se tam přemýšlí... respektive, nepřemýšlí. Všechny problémy jakoby zmizí, neexistují, nedokážete na ně myslet.
Jenom prstem přejíždíte po hřbetech knížek a v tu chvíli neexistuje nic jiného, než ten potištěný papír a vy.
Ale teď se i tahleta, byť nepatrná, jistota, zhroutila.
Ale já se nevzdala. Když jsem od mámy byla pověřena nákupem nějaké knížky pro ni, cestou jsem sebrala Marcelave skutečném světě, a odešla s ním na druhý konec obchodu, až do té kukaňky, kde už sice není young adult, ale knížky pro děti, ale vypadá to tam víceméně stejně, a stoličky z Ikey tam jsou furt.
Chvíli jsem tam jenom tak seděla a hladila tu tmavěmodrou obálku, a snažila se přemýšlet, jak z toho ven, jak to všechno vyřešit...
Ale nedokázala jsem to. Jen jsem hypnotizovaně zírala na všechny ty knihy kolem, pak otevřela tu, která mi ležela na klíně a začetla se.
Všechno mi v tu chvíli bylo jedno.
Všechno mi přišlo fajn. Jako by skutečný svět neexistoval.
(A vůbec, toho Marcela si musím sehnat, až... budu mít tři stovky navíc.)
Trochu mi to pomohlo.
Ale stejně mám děsnou depku.
Ten Titanic, který vysílají, tomu moc nepomáhá...
Jsem dneska celej den nějaká líná a shnilá. Dokonce i při chatování s Lillit píše spíš ona než já, a to jsem většinou já ten ukcaný tvor. Snad dopíšu alespoň tu recenzi. A pak si půjdu číst. Něco nenáročnýho. Oddychovýho.
A nebo budu koukat na walking dead... To je taky možnost.
Tož ahoj...

Váš kozoroh. Mohla bych konkurovat Sasukemu. Tamu:"Zas se nepřeceňuj..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rena-chan Rena-chan | Web | 20. srpna 2012 v 14:58 | Reagovat

Né, na psaní depresivních článků jsem tu já...
Znám ten pocit, když je několik malinkých problému, kterých je později tolik, že upadáš do deprese a nejradši bys nežila v tomto světě... moc dobře vím jak se cítíš.
Nové školy se neboj. Když jsem to před rokem zvládla já, zvládneš to taky :) Jediné na co se netěš, jsou jména, mě to trvalo hrozně dlouho, než jsem si je všechny zapamatovala. No já jsem já, ale to je jedno. Taky rozmístění tříd, ale myslím, že jsi říkala, že je to jen chodba? Pak je to v pohodě. A učitelé, ti jsou zákeřní. Zvlášť když si budou navzájem podobní, u nás jsem si půl roku pletla angličtinářku s výtvarkářkou (vážně, oni vypadají jak dvojčata)
Každopádně školu zvládneš. U nás taky Dobrovskýho měnili, ale naštěstí k lepšímu. Ikdyž si pamatuju, že jsem musela projít celý dvě patra, abych polici s mangami našla :D Ale však ty si tam najdeš novou cestičku, uvidíš, chce to jen čas :)
Člověk prostě nemůže být pořád jen veselý a optimistický, taková deprese jednou za čas je naopak zdravá :D (Ale hlavně, aby těch depresí nebylo víc, to bys pak dopadla jako já...)
Však v půlce září už bude všechno v pohodě ;)

2 Skullka Nika "Sealand" Elricová Skullka Nika "Sealand" Elricová | E-mail | Web | 20. srpna 2012 v 15:24 | Reagovat

[1]: Děkuju. ^^
Snad jo no... ale stejně se hrozně bojím. :(
Jo no, to mi problém nedělá, s naší jednou chodbou a třema učebnama XD
Ale tak jo, dneska jsem tam byla znova a není to tak špatný, jen je to prostě změna, no. Alespoň že ta zašívárna mi tam zůstala... sice už neni úplně v tý mojí části, ale o poličku vedle, ale tak co. Alespoň si říkám, že daly konečně pořádný místo mangám, než ten stojan společnej s kalendářema a omalovánkama. X'D

3 Pal Pal | Web | 28. srpna 2012 v 20:34 | Reagovat

Poslední dobou mám taky strašně depresivní myšlenky. Asi to bude tím, že mám o prázdninách spoustu času přemýšlet nad spoustou věcí, a pak mě to jen deprimuje.
Nové školy se neboj, není to tak děsivé, jak to vypadá. Já si to zažila před čtyřmi lety (jsem na osmiletém gymplu) a byla jsem strašně vynervovaná, ale nakonec to dopadlo... dobře. :3 Sice nemáme úplně ideální třídní kolektiv, protože jsem se svými zájmy krapítek za vyvrhela, ale na druhou stranu jsou u nás ve třídě i strašně milí a chápaví lidé. A 4 otaku, za což jsem strašně vděčná. :) Takže, třeba to nějak vyjde a střední bude fajn!
Heh, povzbudivé komentáře mi nejdou... začátky jsou vždycky těžké a jakožto sociofob neschopný navazování nových kontaktů jsem strašně ráda, že už jsem se na střední dostala dávno. :D
Ale chce to jen trochu sebedůvěry a odvahy, takhle jsou na tom před nástupem do nové školy všichni, věř mi. :D
Přestavění knihkupectví musí být děsivé... Naprosto s tebou soucítím, taky mě strašně štvalo, když se moje oblíbené knihkupectví přestěhovalo (teď je to tam menší a... divné, pořád si na to nemůžu zvyknout XD). Ale určitě si na to zvykneš. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.