Durarara!! - zmatená šílenost z Tokijského podsvětí

17. února 2012 v 0:14 | Skullka Nika "Sealand" Elricová |  Anime a manga
(Poznámka: Zmatená recenze. Jako celé anime. Měla být původně jiná, ale... nakonec je taková. Heh. Neumím psát recenze na dobrý věci.)

Mozkožrouti.
Nové označení pro věci, co vymývají mozek.
Durarara!! je jednou z těch věcí.
V tuhle chvíli to považuji za nejlepší anime co jsem kdy viděla.
A taky… nejšílenější. :D

Když se o něčem řekne, že to nemá děj, většinou je to považováno za mínus.
To ovšem neplatí pro Durarara.
To je anime, co děj prakticky nemá, ale přesto je tak geniální a úžasné až hanba.
Jakto?

No… takto.



Nacházíme se v Tokiu, přesněji v oblasti jménem Ikebukuro.
Sem přijíždí Ryuugamine Mikado, patnáctiletý ustrašený klučina, co na popud svého nejlepšího kamaráda začal studovat na místní škole. Nemá rád svůj stereotypní svět a chtěl by mít život jako nikdo jiný. (Dal by se označit za hlavního hrdinu celého anime, i když je jich ve skutečnosti víc.)
Onen zmiňovaná nejlepší kamarád je Kida Masaomi, což je takový ten mírně šílený typ, co věčně flirtuje a trousí jednu hlášku za druhou. (A dabuje ho mimochodem stejný člověk jako Lighta z Death Note, Tamakiho z Ouranu a Death the Kida ze Soula, a je to podobnej magor jako všichni zmiňovaní.)
Oba dva se také zamilují do své nové spolužačky, tiché introvertní dívky s brýlemi jménem Sonohara Anri.

Jenže tihle tři nejsou středobod vesmíru, kolem kterého se tohle anime točí.

Ikebukuro má také svojí městkou legendu, v podobě dívky na černé motorce, která údajně nemá hlavu. Její jméno je Celty Sturluson a hlavu opravdu nemá, protože jí ji někdo před dvaceti lety ukradl a navíc to není tak úplně člověk. Pracuje jako kurýrka (která doručuje myslitelné i nemyslitelné věci), ale má jen jediný cíl - získat zpátky svoji hlavu a s ní i své ztracené vzpomínky.
Celých těch dvacet let žije s trochu pošahaným doktorem bez licence, (kvůli čemuž skončil jako ošetřovatel gangsterů) Shinrou Kishitanim, který je do ní bezhlavě zamilovaný.

Jeden z jejich známých je taky Heiwajima Shizuo, nejsilnější muž v Ikebukuro (no, spíš na světě), který absolutně nenávidí násilí, ale vrhání dopravních značek, cedulí, popelnic a automatů je u něj přesto na denním pořádku. Pracuje jako bodyguard vymahače dluhů a nenávidí Izayu.
Když už jsem ho teda zmínila, tohle všechno odněkud z povzdáli sleduje (a náramně si užívá) Orihara Izaya. Ten je tajemný, nebezpečný a zatraceně sexy (fangirls: Áááh!). Miluje lidi a jejich pozorování. Rád tahá za nitky a pak se baví tím, co způsobil. Nenávidí Shizua a už od střední ho častuje přezdívkou Shizu-chan, za což končívá pod popelnicí/automatem.

Pak tu máme bandu trochu podivných (míň či více otaku) týpků Kadotu, Yumasakiho, Togusu a Karisawu, pohřešovanou nejlepší kamarádku Anri Harimu Miku či mladou doktorku, co miluje svého mladšího bratra Namii Yagiri. Další zajímavou postavou je ještě Simon, černoch, Rus, původem z Ameriky, co v síle dokáže konkurovat Shizuovi a prodává v Ruském sushi.

Už se ztrácíte? A to jsem teprve vyjmenovala většinu důležitých postav. Pokud jde o příběh, ten je ještě mnohem zamotanější.

Všechny hlavní postavy. Zleva: Izaya, Shinra, Shizuo, Kida, Mikado a Anri. Vzadu na motorce je Celty.

Průběžně se totiž řeší Mikado, Masaomi a Anri a jejich normální život, Celtynino hledání hlavy, vztah (yaoistky huš pryč, Shizaya bude později!) mezi Izayou a Shizuem a jejich minulost, řádění tajemného Kráječe a taky válka gangů. (A nejen to.) Přičemž o té válce gangů si dovolím mluvit trochu víc.

Kdysi v Ikebukuro existovaly takzvané barevné gangy, z nichž jeden byl dost silný a jmenoval se Žluté šály. Po jedné bitce s dalším gangem, Modrým kárem, ale najednou zmizel. Poslední dobou se však městem proslýchá o jiném gangu, který byl původně pouze internetový - Dollars. Nemají žádnou barvu ani pravidla, ale je jich čím dál víc. Žluté šály se najednou začínají znovu z určitých důvodů formovat a válka může začít…

Nevíte která bije? Vůbec se vám nedivím! První díly jsem to měla úplně stejně. Tohle je totiž jedno z nejšílenějších anime co znám.

První díly byly hrozně… zmatené, protože se tam dělo tolik věcí a vy jste nic nevěděli. Moje reakce byla asi taková: "Jo, je to dost dobrý, baví mě to, ale… vůbec nechápu o co tu jde. Vůbec."
Kolem desátého dílu se to ovšem celkem utřepalo a pak už si člověk jen gratulovat, jak to všechno chápe… A bum, kolem dílu osmnáct už se zase ztrácíte. Nehledě na to, že tohle je anime plné zvratů, ze kterých budete překvapeně křičet "COŽEE???" na celý barák a pak vám nedají spát, protože něco takovýho by vás v životě nenapadlo. Nezkoušejte předvídat, nemá to cenu. Já se o to ani nepokoušela, protože "…jak něco takovýho může teda jako dopadnout, no to jsem zvědavá…"

K tomu podivnému pocitu zmatenosti taky přispívá to, že tohle anime nemá žádný pořádně děj. Nebo možná má, ale jejich víc - přesněji, několik dějových linií, které se vzájemně prolínají. Takže klidně můžete sledovat díl, ve kterém se něco zajímavého stane, načež sledujete další čtyři díly o něčem jiném a v závěru zjistíte, že vlastně to, co se tady ty čtyři díly probíralo, taky s tím bývalým mělo něco společného… a nebo taky ne. Každopádně se skáče v čase sem a tam a flashbacky se nešetří, na druhou stranu to člověku, jak si zvykne, ani nepřijde.

Ale tahleta zmatenost prostě k Durarara patří jako Feli k Ludwovi, o tom žádná.


Je to totiž geniální a každý díl vám poodkrývá něco nového, což je většinou, jak už jsem řekla, něco, co by jste nikdy nečekali. Vzniká na tom závislost a touha po nových informacích. (A po (Sh)Izayovi. Ale o tom později.)

Durarara je ale také především komedie spojená s temnější urban fantasy. A že smát se teda opravdu budete. Žádnou romantiku ani klouzání na banánové slupce nečekejte, všechno je trochu drsnějšího rázu, ale vtipné je to dost a dost, minimálně já se chlámala jak blázen furt. Je to všechno takové rozjařené, barevné, vtipné a zmatené, že je pak docela šok, když se dostanete k posledním epizodám, které zmatené být přestávají a barevné už vůbec nejsou. Dopadá na vás najednou úplně jiná atmosféra, hrozně depresivní a temná, taková bezútěšná, jako by z toho všeho nebylo východisko. Začíná se to všechno soustředit na jeden příběh a spět ke konci, který si netroufáte odhadnout, a vy jen sedíte a koukáte. Alespoň mě to tak moc ždímalo, až to hezký nebylo.

Postavy… jsou skvělé. Každá je něčím výjimečná a zajímavá, všechny jsou sympatické a většinu si zamilujete. (Já z celého anime nemám ráda snad jen tři postavy.) Jo, a taky jsou fakt úžasně nadabované.
Zezačátku se některé sice mohou jevit jako nudné archetypy, ale tohohle pocitu se brzo zbavíte. I přes to, že tohle anime bývá často přitažené za vlasy, většina postav se (v rámci možností) chová velmi reálně a lidsky, a každá z nich má nějaké to - více či méně temné - tajemství.

Což mě taky přivádí k tomu… tohle anime má v žánrech napsáno shounen. Na jednu stranu, jo, asi na tom něco bude. Ale na druhou stranu tohle nejsou žádní hustodrsní hrdinové se zvláštními schopnostmi. Když pomineme Celty a Shizua (a možná i Izayu) a soustředíme se na válku gangů, tak jsou to všechno jen obyčejné děti, které se trochu přecenily, které chtěly jen zažít něco nového, ale dostali se tím do podsvětí, což je věc, kterou jim nikdo neodpáře. A taky se tak chovají. Obzvlášť na konci.

Konec… to byl ten nejlepší anime konec, co jsem kdy viděla. Byl otevřený, ale uspokojivý. Byl propracovaný, ale ve své podstatě jednoduchý. A byl hrozně mrazivý. Po tom všem barevném a vtipném ejchuchání to bylo trochu jako pěst na oko, na druhou stranu si ale člověk uvědomí něco, co se táhlo celým anime a čeho jsme si jenom nevšímali: je to nahlédnutí do lidské duše, přesněji do těch temnějších koutů, které můžou při správných podmínkách vyjít na povrch. Jak se z nevinné dětské hry může stát boj na život a na smrt. A taky vás to donutí se zamyslet, jak by jste se v dané situaci chovali vy. (Aneb filozofické otázky se dají najít i v takové věci, jako je Durarara. Respektive, Skullka je tam dokáže najít.)

Já osobně mám nejvíc ráda Izayu, Shizua a Celty (první anime HRDINKA, kterou jsem si opravdu oblíbila), ale úplně nejvíc ze všech miluju Kidu. Ty jeho hlášky, to jeho chování, to bylo prostě úžasné. (A je roztomilej. :3)

Durarara je prostě celkově hrozně dobře udělané. Je to hrozně zmatený (nezdá se vám, že to slovo používám nějak často?) mix všeho možného, ale všechno je tam ve správných dávkách a suprově podané.

Zápory? Zápory? Ono má DRRR!! Nějaký zápory? O.o No dobře, ať to jen nechválím, nějakou špínu vyhrabu…

Jak už jsem řekla, postavy byly výborně propracované a na to, kolik to má dílů, tam toho nacpali z každé dějové linky překvapivě hodně. Nemůžu vyloženě říct, že by se něčemu věnovali příliš málo nebo naopak moc, všechno mi přijde dostatečné. Ale. Tomuhle anime by vyloženě prospělo, kdyby bylo delší, protože by si to prostě všechno zasloužilo víc prostoru. Všechno bylo zdánlivě vyřešeno, ale přesto zůstalo spousta otázek nezodpovězených. Všem postavám se věnovali dostatečně, ale stále mám pocit, že bych chtěla vědět víc. Nemyslím tím teď nějaké další série a pokračování. Prostě to jen mohlo být celkově delší a mohli to všechno ještě protáhnout, jestli víte, co tím myslím. Alespoň o pět dílů. Takhle to na mě v určitém ohledu působí trochu jako reklamy na novely. (Kterých je mimochodem už deset a stále vycházejí. O.o Chtěla bych se do nich pustit, ale bojím bojím.)
Což je ale asi jediné mínus.

Co se zbytku týče: Anime má moderní, celkem specifickou a troufám si říct že i trochu netradiční kresbu, která je ale vážně pěkná, i když si na ni člověk možná zvyká trochu dýl.
Prostředí Ikebukura je vykresleno naprosto parádně a reálně, až má člověk chuť se tam zajet podívat a čekat, kdy uvidí letící automat. ^w^

Co nesmím opomenout je hudba, která je sice poněkud zvláštní, ale skvěle dokresluje atmosféru. Openingy a endingy jsou pak kapitola sama o sobě. První opening se mi na první poslech nezdál, ale pak jsem si ho zamilovala a myslím si, že se k Durarara perfektně hodí. Druhý opening jsem si ovšem zamilovala už ve chvíli, kdy jsem ho poprvé zaslechla v jednom cosplay videu. Nemůžu si pomoct, působí to na mě docela depresivně, ale zároveň tak nějak agresivně, a je to takové plné naděje… a to je přesně ten typ hudby, který já mám ráda.

"Při pomyšlení na zítřek dostávám strach, že by se všechno mohlo zhroutit. Ale v srdci vím, že těšením se na pozítří žádnou odpověď nezískám. Zítřek je jako čisté malířské plátno - co na něj mám nakreslit? Realita ale na tomhle plátně začíná dělat černé skvrny… co na něj mám nakreslit?"

Navíc to naprosto parádně dokresluje atmosféru posledních dílů, které se nesou přesně v tomhle duchu.
První ending je naprosto epický a epicky vyvedený, nic jiného k němu říct nemůžu. Druhý ending se nese v podobném duchu, ale osobně se mi líbí o trošku míň, i když pořád je hodně dobrý.

Co je ještě potřeba zmínit, je určitě… ShIzaya. O Shizuovi a Izayovi jednotlivě jsem mluvila Teď pár vět v množném čísle.
Takže, i tady se najde nějaký ten BL fanservis v podobě vztahu (už nevím, kde jsem to poprvé četla, proto se omlouvám velkému člověku, co toto pronesl) "Co se škádlívá, to se opíchá" mezi Izayou a Shizuem. Jak jsme probíraly kdysi s Lillit, oni si asi mysleli, že yaoistky to "chan" nebudou brát tak vážně po té, onen Shizu-chan hodil po Izayovi popelnici, ale bohužel, ona přece "Yaoistky nemůže zastavit žádná POPLENICE!", jak jsem řekla, takže tam nějakej ten fanservis prostě je a dokonce si toho všimla i holka z té podivné otaku bandy. Ha! :D Durarara je super anime samo o sobě, ale s (Sh)Izayou je to ještě mnohem suprovější a epičtější.

Poslední věc: speciální epizody. Jsou bohužel jen dvě, ale ta 25 stojí za zmínku. Speciály většinou existují jen od toho, aby těžily z úspěšných sérií a fanoušky tak nějak pobavily. Některé jsou slabší, některé dobré a některé, jako například Making of Kuroshitsuji II naprosto EPICKÉ, ovšem stále je to jenom jakýsi bonus, co s originální sérií má společný akorát název a postavy.
Epizoda 12.5 u DRRR!! Speciálů je podobná: vtipná blbost, co neurazí ani nenadchne.
Epizoda 25… prvně jsme o ní chtěla říct, že je EPICKÁ. Ale to není to správné slovo. Ona je prostě ÚŽASNÁ.
Není to totiž jenom nějaký hloupý bonus navíc, je to plnohodnotné pokračování. Jasně, ten základ je takové mírné klišé, ale to nic nemění na tom, že je to opravdu pětadvacátá epizoda čtyřiadvacetidílného anime. Není to plnohodnotný další díl, ale je to pokračování. Řešili se tam opravdu důležité věci, co se v anime odehrály, a zároveň to bylo takové nahlédnutí do života všech postav po té, co jsme je přestali sledovat. Takové trochu "…a co bylo dál?", ale navíc to tak nějak uzavřelo některé události a celkově to bylo prostě geniální a úžasné.

Hodnocení: 10/10
Durarara!! je bezesporu geniální anime, které u kterého nikdy nevíte na čem jste. Každý díl poodkrývá kousek z celku, který do sebe možná na konci geniálně nezapadne jak to většinou bývá, ale alespoň si můžete říct: "Jo, pochopil jsem to."
Je to vtipné. Je to návykové. Umí to být i temné. Je tam (Sh)Izaya (a Kida. :3 ale ten je můj xD). Hezky se na to kouká a hezky se to poslouchá. Prostě jen samá nej. Je to prostě skvělé.

Durarara!! (2010)
Počet dílů: 24
Pokračování: Dva speciály. Další série by sice byla fajn, nicméně se bez ní dá obejít.
Je to adaptace novel od Ryohgo Narity (příběh) a Suzuhito Yasudy (kresba). (Existuje ještě stejnojmenná manga, ale ta se od anime i novel v lecčem liší.)
Titulky najdete na Akihabaře. Doporučuji ty slovenské, byť jsou jen do osmnáctého dílu, jsou o dost kvalitnější.

Tak když se mi tuhle recenzi konečně podařilo dopsat (a že to bylo těžší než jsem řekala a dopadlo to úplně jinak než jsem chtěla, ale tak co, poučení pro příště, ZÁSADNĚ PSÁT RECENZE V DEN DOKOUKÁNÍ!!! (Ale ono mi do toho něco vlezlo, Harich, a to je prostě věc, které odpustím i tohle. ^w^) tak zmizím koukat na Tegami Bachi, i když už jsem měla jít o půlnoci spát... Kecy, jdu až v jednu. :D Zatím se mějte pěkně a nezapomeňte, že se máte podívat na DRRR!! ! :D

Skullka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 18. února 2012 v 21:33 | Reagovat

To už mam doma asi dva roky a furt se nějak nemůžu dokopat ^^" No hej, ten hošan na prvním obrázku v levym rohu vypadá jak Moriarty! :D

2 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 21. února 2012 v 20:15 | Reagovat

Mozgožruti je veľmi výstižné :).

3 Shiki Lucy Shiki Lucy | Web | 26. února 2012 v 19:24 | Reagovat

Durarara je nejlepší anime jaké jsem kdy viděla :D

4 brides dress brides dress | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 11:43 | Reagovat

When I initially commented I clicked the "Notify me when new comments are added" checkbox and now each time a comment is added I get four emails with the same comment. Is there any way you can remove me from that service? Thank you!
http://www.blowdress.org/wedding-dresses-maternity-wedding-dresses.html

5 iwc watch replica iwc watch replica | E-mail | Web | 15. ledna 2013 v 3:00 | Reagovat

I happen to enter your blog with the help of Google search. To my sheer luck I got what I was searching for. Thanks.
http://www.begwatches.net

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.