Nejdelší velrybí píseň - Jacqueline Wilsonoví

24. října 2011 v 16:02 | Skullka Nika "Sealand" Elricová |  Okolo knížek
No jo, další nová Wilsonová, kterou jsem zaspala. :D Původně jsem vyprosila část kapesného předem, ať si můžu koupit posledního Percyho a když jsem svedla boj s krychlí, do které byli knihy vyrovnané, abych vybrala něco nepomačkanýho, nepoškrábanýho a neohmatanýho, a navíc jsem si musela dávat pozor, aby prodavačka (Velmi protivná baba. Ale tak mě napadá, že v Letňanech jsou skoro všechny prodavačky protivný. A knihovnice. Ne fakt, návštěva Letňanské knihovny vám zkazí den.) nezmerčila, co to tam kutím, šla jsem se jen tak projít, co je nového. No, a byla to nová knížka od Wilsonové. Je vám určitě jasné, že Percy putoval někde do kouta a já jsem aspoň ušetřila dvě stovky.

Kniha určená pro menší děti, která podle anotace neslibovala nic převratného, ale… Říká se Nesuď knihu podle obalu. (A anotace.)


Nikdo z nás by se nechtěl octnout v situaci, kdy vám máma skončí v kómatu v nemocnici, doma máte podrážděného nevlastního otce s uřvaným miminem a ve škole se na vás vykašle nejlepší kamarádka. Tak přesně tohle teď prožívá Ella. Její máma po porodu upadla do kómatu a nikdo jí nedává moc nadějí, že se někdy probudí. Její nejlepší kamarádka Sally se začala kamarádit s nejlepší kamarádkou Elliny úhlavní nepřítelkyně (no jo, zamotané vztahy toto :D) a navíc když Ella poprosila svého vlastního tátu, kterého už několik let neviděla, jestli by si ji občas v téhle těžké životní situaci nevzal k sobě, odmítl ji. A ještě je tu mámina nejlepší kamarádka Liz… Ella tak bude muset - alespoň částečně - dospět a taky si uvědomit některé věci...

"Ježíši Kriste," zašeptá Liz. "Co se stalo? Co jí je? Tak nám to řekni, Jacku!"
Jack polkne. Vypadá, jako by se musel hrozně přemáhat. Dívá se na mě. "Maminku ten porod hrozně vyčerpal. Nakonec usnula, hodně hlubokým spánkem, a asi se hned tak neprobudí," říká a hlas se mu začíná chvět. Snaží se ovládnout svůj obličej, ale chvěje se mu i brada, rty se mu třesou a ohryzek mu lítá nahoru a dolů.
Když slyším slova hned tak se neprobudí, z očí mi vyhrknou slzy. Myslím, že vím, co tím Jack myslí.
"Myslíš to tak, že umřela?" zeptá se šeptem Liz.
"Ne, to ne. Je v nějaký eklampsii. Nikdy jsem o tom neslyšel. Je to asi dost vzácný. Zkrátka se při porodu něco pokazilo a ona ztratila vědomí - a teď je v kómatu."

Jak si zvykne na tenhle nový život? Vycházet se svým nevlastním tátou Jackem, starat se o malého Sama, zvyknout si na celodenní kolotoče i změny ve škole? Nebude toho na ni trochu moc?

"Já tě do ničeho nutit nebudu, Ello. Ty už jsi moc velká a já zase moc unavenej. A oba jsme vyčerpaní z těch věčných starostí a smutku. Máme jeden druhýho plný zuby - ale co kdybysme se aspoň před Liz pokusili táhnout za jeden provaz?"

Další kniha od Jacqueline Wilsonové, která z popisu slibovala průměrný příběh pro mladší čtenářky. Jak moc jsem se těšila na Miláčky, kteří mě nakonec mírně zklamali, tak od Nejdelší velrybí písně jsme nic nečekala… a příjemně mě překvapila.

Samotná "zápletka", nebo jak bych to řekla, je poměrně originální. Navíc Ella sice žije s nevlastním otcem, nikoliv však v dysfunkční rodině. Jack i Susan mají normální a normálně placenou práci, nemají rozpadající se, zapáchající byt, ale normální domek, jídla mají taky dostatek atakdál. Takže příjemná změna. Body navíc.

Jak jsem řekla, základ příběhu je poměrně originální a Wilsonová s tím také dobře naložila. Má to i několik nepředvídatelných zvratů událostí. A i když zbytek většinou rychle prokouknete, stejně to nevadí. Jacky opět ukázala svůj talent a závažná témata napsala s neuvěřitelnou lehkostí a hlavně: čtivě. Například do Miláčků, které jsem četla předtím, jsem se musela pořádně začítat delší dobu. U Nejdelší velrybí písně jsem se přehoupla přes první dvě kapitoly a už jste mě od knihy prakticky neodtrhli. I když to byl příběh celkem dětinský a jednoduchý, já jsem si ho vážně užila a zajímalo mě, jak se to bude vyvíjet dál. I když se nekonalo žádné vzdychání nad stylem psaní jako u Miláčků, plnilo to svůj účel a to je hlavní.

Celým příběhem se nese taková dětská, až snová atmosféra. Neustále obdivuju Jacky za to, s jakou lehkostí dokáže psát svoje knihy. Jednou bych se jí hrozně moc chtěla vyrovnat.

Bohužel, občas to je až příliš dětské. Na jednu stranu to nemůžu nikomu vyčítat, jelikož ty děti jsou očividně maximálně ve čtvrté třídě, což ale neznamená, že mě neštvalo jejich dětinské chování.
A Ella. Bože, jak já tu holku nemám ráda. --"

Byla mi nesympatická už od začátku. Malá, hloupá a chovající se jak mimino. Nemám ráda malé děti a nemám ráda myšlení malých dětí. Ella byla naštvaná na mámu, že si našla Jacka. WTF? Jako, já bych jí pochopila, kdyby odešla od jejího táty a byla to ona, kdo rozbil tu rodinu, ale být naštvaná za to, že je táta opustil a máma nechtěla zůstat do konce života sama? A navíc ještě milovat tatínka, který už ji neviděl asi pět let? A nenávidět svého nevlastního otce, i když je na ni hrozně hodný a má ji rád, jenom proto, že je to prostě nevlastní otec? Jak jsem řekla, děcko. A navíc ještě hloupé, urážlivé a nesympatické děcko. (A navíc je zblázněná do projektů, pomoc.) Ale Ella byla vlastně to jediné, co mi na knížce nějak výrazně vadilo. Jinak ji nemám prakticky co vytknout. Teda, kromě, pro mě až příliš "slangového" jazyku. Většinou mi nespisovná čeština nevadí, sama ji používám, ovšem v některých chvílích to opravdu hrozně moc bilo do očí. Jenže jak jsem se dozvěděla, asi jsem jediná, tím, že u nás doma se nikdy nemluvilo "pražsky". Ale to není chyba v knize, pouze v překladu, což je detail.

Navíc se mi líbil motiv, který se nesl celou knížkou: Velryby. Měly tam docela důležitou roli, zapříčinili spoustu věcí a navíc dodávaly celé knížce specifickou atmosféru. A vůbec, jak často narazíte v nějaké knížce na velryby, navíc bez ekologického podtextu? Opět bod za originalitu.

Hodnocení:
Milá knížka. Hezký Wilsonovský průměr, mírný knižní nadprůměr, navíc s několika originálními myšlenkami. Oddechovka pro nás starší, pro ty mladší modla. Wilsonová se opět vytáhla a ukázala nám, že psát umí i po tolika letech, a stejně dobře. A navíc jsou tam velryby. No vážně, nepřipadají vám roztomilé? :3
Knize bych dala asi tak 8/10, na druhou stranu 4 lebečky mi přijdou trochu moc. Tak dejme tomu že lepší trojka...

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lillit Lillit | 24. října 2011 v 20:26 | Reagovat

Tuhle knížku jsem včera dočetla :3 líbila se mi, ale Ella je fakt protivná. Vážně nechápu proč jako nenávidí Jacka jenom kvůli tomu, že je to její nevlastní táta, kdyby na ní byl nějakej zlej, tak to pochopím, ale takhle o_O
Vždyť ani já jsem nebyla v jejím věku na žádnýho máminýho přítele taková! :D

2 Skullka Nika "Sealand" Elricová Skullka Nika "Sealand" Elricová | E-mail | Web | 24. října 2011 v 22:52 | Reagovat

[1]: Přesně to jsem si taky říkala... Pochopila bych to třeba, pokud by si její máma našla Jacka a až POTOM od nich odešel táta, ale takhle, že jenom nechtěla zůstat do konce života sama? O.o Prostě dětské myšlení. (Dobře, ty jsi výjimka, ty potvrzují pravidla. :D) Já jsem s takovýmhle myšlením, když mi bylo tak deset jedenáct ještě souhlasila, ale teď už mě to akorát štve. :D

3 Yue Yue | 4. listopadu 2011 v 16:10 | Reagovat

[2]: Ale na druhou stranu, to že tak lpěla na tátovi, i když ho hrozně dlouho neviděla, celkem chápu. Já jsem tátu sice vídala párkrát do roka, takže víc než Ella, ale měla jsem to tak nějak podobně jako ona. Pak jsem vyrostla (čárcežel ne do výšky xD), pochopila jakej je ve skutečnosti a teď jsem jen ráda, že se s ním moc nevídám ^^'.

4 bridal bridesmaid dresses bridal bridesmaid dresses | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 12:02 | Reagovat

I enjoy your site. We are curently looking for a full time article writer, would you be willing?
http://www.blowdress.org

5 replica rolex watches replica rolex watches | E-mail | Web | 15. ledna 2013 v 4:24 | Reagovat

Wow! I cant believe I have found your blog. Very useful information.
http://www.begwatches.net/iwc.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.