Miláčkové - Jacqueline Wilsonová

23. října 2011 v 23:41 | Skullka Nika "Sealand" Elricová |  Okolo knížek
Stalo se vám někdy, že jste šli do knihkupectví, měli jste představu o tom, co si chcete koupit, případně jste si nesli přesnou, našetřenou nebo vyškemranou částku, a šli jste si pro určitou knihu/určité knihy… a pak jste zahlédli jinou knížku a okamžitě jste věděli, že bez téhle prostě nemůžete odejít? Mě se to stává jen u dvou věcí: Když vyjde nová knížka od Wilsonové nebo další volume Gravitation. No dobře, Grávko už dávno dovycházelo, ale tak nová Wilsonka vychází furt. A tak to bylo i s Miláčky…

"…protože už je na čase, aby ses s ním setkala, Destiny. Je na čase setkat se… s tvým otcem."
Poslední dvě slova zašeptá úplně nábožně. Je to takové tajemství, že o tom skoro nikdy nemluvíme.
Mým otcem je Danny Kilman.


Destiny žije s mámou v malém a mírně zchátralém domečku na sídlišti, kde řádí nebezpečné chlapecké gangy. Peníze jim vystačí opravdu jenom na to nejnutnější a Destinina máme je celé dny v práci, aby se vůbec uživili. Destiny je ve škole outsider a navíc celý život žije s velkým tajemstvím: Jejím otce je slavný rockový zpěvák Danny Kilman…

"Úsměv, prosím!"
"Všichni se usmívejte! Takhle!"
"Podívej se na mě! Ty na konci, drahoušku, usměj se taky na nás."
"Ta holčička v červených botách - usměj se taky!"
To jsem já. To já jediná se neusmívám.
Já se usmívat nesmím. Máma mi to zakázala.

Sunset je dcerou Dannyho Kilamana. Celý život žije v přepychu, nosí značkové oblečení, chodí do luxusní školy a objevuje se na titulních stránkách časopisů. Jenže by dala nevím co za to, aby místo tohohle všeho mohla mít normální život s rodiči, co se věčně nehádají, skutečnými kamarády a svým vlastním klidem místo matky, které na ní vadí každá maličkost a zajímá se jen o to, jak by to vypadalo v tisku, táty, který si jí příliš nevšímá, protivných sourozenců a všudypřítomných fotografů.

Možná bych měla najít Johna - je to mimo jiné náš bodyguard. Měla bych mu říct, že nám přes zeď leze nějaká holka.
"Ahoj," zdraví mě trochu nejistě.
"Ahoj," odpovídám, jako kdyby to byla ta nejnormálnější věc na světě, že se takhle potkáváme.

Když se pak tyhle dvě holky potkají, začne vznikat jedno neobvyklé přátelství…

Základní zápletka je už docela ohraná a neslibuje nic moc originálního. Na druhou stranu Sunset je dívka z vyšší vrstvy, která jako jedna z mála Wilsoniných hrdinek nemusí řešit jestli bude mít večeři ale co bude mít na večeři. (No dobře, možná přeháním, ale prostě jsem si to nemohla odpustit. :D)
Navíc Wilsonová nám ukázala, že psát umí, a v jejím podání zní i klišé dobře. Takže jsme se na knihu celkem těšila… a nakonec to bylo něco úplně jiného, než co jsme čekala. Ale popořadě.

Destiny. To je takový typický prototyp hrdinky z Jacquelininých knížek (který už mě občas trochu štve). Žije v neúplné rodině, v bídě, ve škole ji nemají rádi. Nemůžu říct, že by mi byla vyloženě nesympatická, ale vůbec jsme nevěděla co si o ní myslet. Byla taková divná a nevyzpytatelná, podobně jako její máma. Každopádně je to docela holka od rány, co se umí pohádat a docela i poprat. Nechtěla bych si ji naštvat.

Sunset je zase naprosto atypická hrdinka (aspoň pro Wilsonovou, Cassidy a podobné individua. :D). Je slavná a bohatá. Na fotkách vypadají Kilmanovi jako šťastná rodinka, jenže jakmile se foťáky vypnou, je to už horší. Sunset chodí do supermoderní a super pokrokové školy, rovněž pro slavné a bohaté, kde nezapadá kvůli svojí přemýšlivé povaze mezi všechny ty snoby. Doma má otravnou sestru, která, byť je o pět let mladší než ona, je skoro ve všem lepší, ukňouraného bratra, náladového tátu a urýpanou, protivnou a mírně nafoukanou mámu. Není divu, že se nejraději zavírá do skříně, kde má svoje Skříňové město.

Upřímně… čekala jsem od knihy něco úplně jiného. Podle anotace jsme si myslela, že to bude o postupně vyvíjejícím se vztahu mezi Destiny a Sunset… a taky že to bude o Destiny a Dannym.
Nebylo to ani o jednom.
Destiny se Sunset se potkaly, pak si poslaly pár dopisů (jelikož Destiny samozřejmě nemá počítač), a nakonec se zase setkaly. Nic víc. To mě trochu zklamalo. Na přebalu slibovali "neobvyklé přátelství dvou odlišných dívek"… ale ono se to tam téměř nevyskytovalo.
Podobně jako se tam téměř vůbec neřešilo, že Danny je Destinin otec. Jasně, díky tomu se holky setkaly, díky tomu to všechno začalo a taky skončilo… Mělo to tam svůj význam, akorát že Sunset se párkrát zeptala Dannyho, jestli nemá další dítě a tím to končilo, nehledě na to, že Destiny na něj asi ve třetí kapitole zanevřela a vlastně jí to do konce nepřešlo. Další zklamání.

Tak jo, tady končí výčet věcí, které mi na knize vadily (kromě toho, že jsem kromě Sunset neměla nikoho ráda :D) a jde se na pozitiva.

Jako první bych chtěla říct že to bylo… úžasně napsané. A když myslím úžasně, myslím tím úžasně. Vždycky jsem věděla, že Wilsonová psát umí, a to sakra dobře, ale tady v téhle knížce se opravdu překonala. Možná to byl jenom můj dojem, ale… Ty slovní spojení, ta lehkost a poutavost, s jakou to byla napsáno… No prostě nádhera. Některé pasáže nebo věty jsme si četla několikrát po sobě, jak se mi líbily. Po řekněme "technické", nebo takové jakoby "poetické" stránce rozhodně jedno z nejlepších, co Jacky napsala. :3

Kniha je psána střídavě z pohledu Sunset a Destiny, ale spíše než prolínání těhle dvou příběhů dostaneme příběhy zcela odlišné a hlavně prakticky samostatné. Mě osobně se víc líbil ten Sunset, který taky zabral víc místa - byl takový propracovanější a víc uvěřitelnější. (Teda, alespoň pro mě, jelikož podobné rodinné vztahy mi nejsou příliš cizí.) Navíc Sunset je vážně sympatická holka a na svůj věk se chová docela vyspěle.

Na druhé straně příběh Destiny mi přišel krapet přitažený za vlasy, a taky už trochu ohraný (z Wilsončiny strany). Ale špatný taky nebyl.

Kniha má i opravdu pěkné ilustrace. Ilustrace od Nicka Sharratta jsou vždycky pěkné, i když mi občas přijdou trochu nadbytečné. Tyhle se mi opravdu líbily. :3
Jedinou malinkou výtku bych měla k jedinému barevnému obrázku Sunsetiny mámy a zmínce o jejím růžovém přelivu - celou knihu už jsme si ji nedokázala představit jinak než s růžovou hlavou, protože zmínku od odbarvení jsem nikde nenašla. :D Ale to už je jenom moje hnidopišství.

Hodnocení:
Celkový dojem z knihy je dobrý. I když jsem čekala něco úplně jiného a bylo tam pár nedostatků, nakonec to bylo dobré počtení, ale upřímně, to bude konec světa, až se objeví špatná kniha od Wilsonové. :D
Takové oddychové čtení s vážnějším nádechem, jak jsme od autorky už zvyklí. Tentokrát se vyvaruju "číslovému" hodnocení, jelikož si jím nejsem moc jistá, a dám knize obligátní čtyři lebečky. :3

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yanny Yanny | Web | 24. října 2011 v 21:18 | Reagovat

Ještě se mi nestalo, že bych viděla na nějakém blogu recenzi na knížku od Wilsonové. A přitom já bych jich mohla napsat  tisíce! :D Okej, tak ne tisíce, ale určitě desítky :D protože co se týče Jacqueline, tak jsem úplný přeborník :D byly doby, kdy jsem mohla říct: "To je autorka, od které jsem četla všechno." Dnes už to říct nemůžu, protože ty nejnovější, které vyšly poslední dva roky už jsem nečetla... za prvé proto, že mám teď opravdu hrozně moc věcí na čtení.. a taky proto, že přece jenom už jsem z toho malinko vyrostla :) ale stejně, kdyby mi někdo nějakou novou od Wilsonové daroval, hned bych sedla a během dne jí měla přečtenou :) do dneška je to moje nejoblíbenější spisovatelka ) jedna z nejoblíbenějších♥

2 Skullka Nika "Sealand" Elricová Skullka Nika "Sealand" Elricová | E-mail | Web | 24. října 2011 v 22:54 | Reagovat

[1]: Taky mě to docela překvapilo. Přece jenom, všude se o ní píše, jak je slavná, její knížky se očividně dobře prodávají a fanouškovskou základnu taky má... Ale recenzi, jakože fakt recenzi a ne zápis do čtenářského deníku uveřejněný na blogu (bůhví, proč to ti lidi píšou :D) jsem viděla jen jednu, na Ilustrovanou mámu, a to na jakémsi fantasy serveru. Jinak ani ťuk. :D
Osobně jsem od ní (co vyšlo v češtině) četla všechno kromě čtyř knih... Jsou to třetí a čtvrtá Tracy, ty nemám v brzké době v plánu, protože nemám Tracy moc v lásce, i když jednoho dne se k nim určitě dostanu, a pak Polibek a Vzdušné zámky, které už čekají na poličce. :3

3 cocktail bridal dresses cocktail bridal dresses | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 11:43 | Reagovat

That is an excellent article and I completely believe what you said. My business is trying to setup the Feed but I am not very computer literate. Could someone tell me how I'll setup the RSS feed so I get notified of any new blog post? You should explain it in an obvious to see way as I 'm getting old.
http://www.blowdress.org

4 replica iwc watch replica iwc watch | E-mail | Web | 15. ledna 2013 v 3:01 | Reagovat

A. In case they get a hole in one!
http://www.begwatches.net

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.