Ač nevidím, vnímám - Věra Řeháčková

23. listopadu 2010 v 22:01 | Skullka Nika Elricová |  Okolo knížek
Starší recenze na knížku od mojí celkem oblíbené spisovatelky Věry Řeháčkové. Obal jsem sama fotila, jelikož je to stará knížka (půjčená z knihovny) a nemohla jsem sehnat obrázek.


Učitelka Hanka se právě vrací ze Skautského tábora. Cestou domů potká ve vlaku malého kluka Dušana, se kterým se skamarádí. Hanka má společně se svým přítelem Zbyňkem velký koníček - horolezectví. Při jednom výstupu se ale Hanka zraní a přijde o zrak i paměť. Bude to natrvalo? Jak moc to změní její život? Vydrží jí její vztah se Zbyňkem? Kdo se nakonec ukáže jako její největší opora?

Můj názor:
Hmm, co bych k týhle knížce řekla - fajná xD Ne, líbila se mi, ale podruhé nevím, jestli bych si jí přečetla. Možná jo, možná ne - kdo ví. Každopádně mě zajímalo, jak se autorka popere se slepou hlavní hrdinkou. Byla jsem trošku zklamaná, jelikož Řeháčková se nevzdala svého zvyku psát z pohledu třetí osoby - a u toho je celkem jedno, jestli je hlavní hrdina slepý. Doufala sem, že dostanu trošku poučení, abych sebou při psaní jedné knížky trošku hla (ale očividně budu první člověk, co bude psát z pohledu slepého člověka). Každopádně si myslím, že za přečtení to stojí, pokud máte chuť na nějaký dívčí román jako oddychovku, tak směle do toho, napsané je to moc hezky, zklamáni nebudete.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Neriah Neriah | Web | 30. března 2011 v 19:22 | Reagovat

Taky mě zajímalo, jak Řeháčková nevidomou Hanku pojme, zvláště proto, že sama taky nevidím, a vlastně už ani nevím, jestli se mi kniha líbila :D Četla jsem ji už hodně dávno, v dnešní době už bych si asi Řeháčkovou nepřečetla...
Souhlasím, že ich-forma je lepší, ale tak co... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.